V Crueler Than Dead není o zombie nouze

Jistě se mnou budete souhlasit, když řeknu, že kvalitní mangy není nikdy dost. Vyznat se na tomto trhu je težké a vybírat si vhodné tituly je ještě obtížnější, takže ještě můžeme být rádi, že u nás tato díla prochází sítem a do tisku se dostanou ty kvalitnější. Doba, kdy u nás bylo mangy asi jako šafránu, je již naštěstí pryč, a to díky všem těm hrdinným nakladatelstvím, mezi které patří i Zanir. Ten nám nyní přináší Crueler Than Dead, sérii, která byla vydávána v letech 2015 až 2017 autorským duem Cukasa Saimura a Kozo Takahaši.

Kráska a dítě

Crueler Than Dead je příběhem vysokoškolačky Maki Akagi, která se probudí polonahá v rozmlácené místnosti a netuší, kde je a co se děje. Slyší křik, a rozhodne se za ním vydat: tak najde Šótu, malého chlapce, který je na tom podobně jako ona. Od umírajícího vojáka se dozví, že jsou oba jedinou nadějí pro lidstvo, ve kterém se šíří nebezpečná zombie nákaza: oba jsou totiž bývalí ozu (jak se zde zombie nazývají), které se pomocí vynalezené vakcíny podařilo vyléčit. Akagi a Šóta vezmou výzkumná data a tři lahvičky zázračné vakcíny a vydají se na cestu do Tokyo Dome, útočiště přeživších v Japonsku. Po cestě se střetávají s krušnou realitou. Ozu se nacházejí v každém stínu a v noci vylézají ze svých úkrytů, lačni po lidské krvi. Ulice kromě nich brázdí různé sebranky, které nemají žádné zábrany a zabíjejí, vraždí či znásilňují na potkání. Autoři tu opravdu vykreslili svět jedna radost.

Ani poté, co se po všech peripetiích dostanou do Dómu, nemají oba probuzení vyhráno. Dóm totiž není takový, jak si jej představovali. Zatímco Šóta se setkává s každodenní krutou realitou dětských gangů, drogově závislých a chudých, škemrajících o doušek vody, Akagi musí čelit vysoce postaveným vůdcům nové společnosti, kteří jsou ještě zkaženější, než by si kdokoliv dokázal představit. A do toho se schyluje k revoluci…

Krve není nikdy dost

Celá manga je černobílá, s dynamicky kreslenými scénami. Veškeré násilí je zobrazované do posledního detailu a ozu jsou náležitě ohavní. Je to velmi pěkně nakreslené, ale přesto jsem s mangou měla trochu potíže. Děj je místy dost nepřehledný a moc tomu nepomáhá ani fakt, že jsou si postavy dost podobné, a nebo jsou v jedné scéně kresleny tak a v další trochu jinak. Občas jsem se tak musela o pár stran vrátit a znovu si vše přelouskat a prohlédnout, abych pochopila, co se na stránkách vlastně děje. Na konci Crueler Than Dead 1 je ještě malý dovětek, ve kterém můžeme vidět události před probuzením Akagi, ale kdyby tam nebyl, vlastně by se moc nestalo. Přiznám se, že mi přišel dost chaotický a rozvinul celý děj jen okrajově.

Příběhově jde o klasické zombie postapo, kterému by slušela větší rozpracovanost postav. Autoři se nám snaží Akagi a Šótu přiblížit několika flashbacky, ale není to ono, nemáte vlastně možnost vytvořit si k nim nějaký bližší vtah. Zároveň mi tam trochu vadilo, že má Akagi sílu ozu, o čemž ví hned od prvotního střetu s umírajícím vojákem, ale vlastně ji využije až ke konci druhé knihy. Přišlo mi to jako velmi nevyužitý potenciál, který se dal využít již v dřívějších střetech. Ostatní vedlejší postavy jsou velmi lehce zapomenutelné.

Líbilo se mi ale vykreslení společnosti v Dómu: místo, aby se autoři nechali unést a vykreslili utopickou budoucnost, plnou pomáhajících si lidí, uvrhli přeživší do toho největšího bahna, co si dokázali představit. Ukázali, že tváří v tvář smrti jsou lidé sobečtí, slabí, a o ostatní nemají zájem, či je chtějí nějak zneužít.

Krutější než mrtví

Crueler Than Dead je mangou spíše pro pokročilejší, kteří se již umí v ilustracích dobře orientovat a dokáží rozpoznat detaily ve změnách jednotlivých charakterů. Její výhodou je to, že je krátká a svižná, nestrávíte jejím čtením celé své mládí a finančně vás nezruinuje. Pro milovníky zombie příběhů a postapokalyptických světů je přímo ideální. Nečekejte od ní ale zázraky.

Děkujeme nakladatelství Zanir za věnování výtisku Crueler Than Dead pro tuto recenzi.