Filmy & seriály Recenze

To nic, drahá, do kina nemusíš – recenze

V záplavě filmů podle komiksů, knih, skutečných příběhů, a v tom nejhorším případě – ,,live action” remaků, je vždycky osvěžující vidět příběh, který není převzatý z žádné předlohy. Příběh, který dá vyniknout originalitě scénáristů. Zápletka, díky které bude divák sedět na okraji sedačky a napětím si kousat nehty, protože něco takového ještě nikdy neviděl. Přesně takovým zážitkem měl být film To nic, drahá. A on jím je. Pokud jste nikdy předtím žádný jiný film neviděli.

Scénář to shodí…

Začátek film slibuje povedený zážitek. Na první pohled totiž snímek vypadá velmi kompetentně. Atmosféra padesátých let, povedené herecké obsazení v čele s Florence Pugh a Chrisem Pinem, ani Harry Styles nepůsobí jako pěst na oko. První scény dobře uvedou do děje, bez zbytečné expozice. Představí postavy a naznačí záhady, kterými se bude zápletka zaobírat.

Problém je, že celá zápletka filmu se dá shrnout do několika vět. To nic, drahá má ale přes dvě hodiny. Proto se první dva akty vlečou šnečím tempem a jde vlastně jen o slepenec scén, které probíhají úplně stejně. Alice (v podání Florence Pugh) dělá nějakou obyčejnou činnost – uklízí, nebo třeba tancuje balet. Stane se jí něco velmi podivného a začne vyšilovat. Načež ji některá z vedlejších postav řekne, ať není hysterická. Opakujte hodinu a půl v kuse.

Scény to jsou vizuálně velmi povedené, problém je, že se jednotlivé vizuální motivy začnou opakovat už v první půl hodině filmu. Kdyby si divák dal panáka pokaždé, když uvidí oko složené z nohou baletek, konce filmu se nedožije.

Situace se mění ve třetím aktu. V poslední půl hodině filmu se stane tolik věcí tak rychlým tempem, že ani film samotný na ně nestíhá reagovat. Představí tolik důležitých příběhových momentů, které nikdy nedojdou jakéhokoliv rozuzlení, protože filmu chybí konec. Prostě ho v jednom momentu utnou a divák jen nevěřícně civí a čeká, že po titulcích bude film ještě na půl hodiny pokračovat, protože zápletka ke svému závěru zkrátka nedošla. Nikdy se nedozvíme odpovědi ani na tak základní informace, jako motivace antagonisty Franka (Chris Pine). Bez vysvětlení podstatných událostí filmu lze považovat dané situace za díry v příběhu. Díky tomu je To nic, drahá spíš ementál než kompetentní film.

Na některá odhalení se řada dostane. Takové zvraty jsou ale extrémně předvídatelné, a to nemusíte vidět spoilery nacpané upoutávky. Výsledek překvapí jen ty nejméně zkušené diváky. Scénář filmu navíc zvraty neumí dobře podat a když je postavy komentují replikami, které jsou k zahlédnutí v každé parodii na podobný typ filmu, uzavírá se tragikomický kruh, kterého divák nechce být součástí.

…hvězdy to vytáhnou

Jedinou záchranou filmu jsou jeho herci. Florence Pugh, kterou veřejnost zná hlavně z Marvelovek, zde podává velmi dobrý výkon. Navzdory tomu, že hraje dokola pořád to samé, je se svou rolí sžitá a nevypadá, že by ji stereotyp nudil. Určitě je zde zajímavější než v Black Widow, kde hrála jen dalšího tajného agenta s Marvelovským smyslem pro humor.

Chris Pine do své role zapojil veškerý svůj šarm a ve všech scénách kde se postava Franka objeví působí jako obrovský magnet na oči. Divák si často neuvědomí, že jeho monology jsou až komicky špatně napsané a působí, jako by je tvořil počítač s instrukcemi ,,vágní motivační filosofie a nezapomeň, že to je záporák“. Přímou inspirací pro Franka byl Jordan Peterson, který má miliony příznivců po celém světě. Mezi ně ale nepatří scénáristé tohoto filmu. Jenže to ani nevypadá, že by cokoliv od Petersona četli, spíš si jen přečetli jeho wiki stránku, zkusili si něco podle ní napsat a pak přidali koření „egoistický maniak“. Mnohem víc práce očividně věnovali psaní těch pár sexuálních scén s Harry Stylesem.

Harry je hlavním lákadlem filmu, jinak si nejde vysvětlit zástupy školaček v kinosále. Že by tam ale byl víc než na okrasu, to se říct nedá. Jeho výkon skáče buď mezi ,,obstojný“ a ,,čtu text jako Tommy Wiseau“, nikdy nic mezi. Ani toho sexu tam není tolik, jak se média dříve obávala. Větší roli si pro sebe také ukousla režisérka Olivia Wilde. Její postava ale není dostatečně vyvinuta, jak by bylo vhodné, a ve třetím aktu by si zasloužila více prostoru. Přesto je její výkon dobrý a je vidět, že jí charakter sednul.

Vo co šlo?

O čem ten film byl? Kritika života ženy v domácnosti v USA padesátých let? Feministický pohled na filozofii Jordana Petersona? Reflexe na život v kultu? Divák po odchodu z kina nemá absolutní ponětí. Je to vskutku umění mít dvouhodinový film, který divákovi nikdy nic neřekne a stejnou mírou ho unudí jako pobouří. Absolutní krok vedle, který je scénářem hluboko pod úroveň herců, jenž v něm podávají solidní výkony. Aspoň je na něj místy pěkný pohled. Na film, ne na Harryho Stylese. Na něj vlastně taky. Záleží na preferencích.

To nic, drahá

33% Score

Don´t Worry Darling? To spíš: “Don´t Go See The Movie Darling“.

PROS

  • Výprava
  • Většina hereckých výkonů
  • Vizuálně místy povedené

CONS

  • Repetice
  • Chybí konec
  • Scénář místy komicky špatný

Review Breakdown

  • Scénář 0%
  • Výkony herců 0%
  • Příběh 0%

1 Comment

  • Anonym 30 listopadu, -0001

    tak režírovala to absolutní blbka 😃 která nevidí ani za roh nedivím se… navíc je to vykradačka truman show

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

%d bloggers like this: