Recenze: Duna: Část druhá boří kina

Dočkali jsme se. Druhá část Duny sice dorazila později, než se původně očekávalo, ale dorazila. A rovnou musím říct, že se čekání naprosto vyplatilo. Režisér a scénárista Denis Villeneuve ze zdrojového materiálu vyždímal, co se dalo, a vytvořil – předem se omlouvám za tento výraz, ale lepší mě nenapadá – audiovizuální porno. Tomu samozřejmě přihrává i to, že za hudební složkou filmu stála legenda filmové hudby Hans Zimmer.

Tomu, že se se jedná o naprostý hit napovídají nejen hodnocení na filmových portálech, ale i tržby. Za první týden si Duna 2 vydělala 223 milionů dolarů a čísla dále rostou. Ve chvíli, kdy píši tento článek, se hovoří již o 367 milionech…

To je zejména u díla, které se dlouho považovalo za nezfilmovatelné, téměř neskutečné. Duna opravdu není lehká pro natočení. Její příběh zhruba v polovině přestane být lineární a začnou se v něm prolínat časové osy, ve kterých se zprvu nevyzná ani sám Paul Atreides. Jistě, Lynch se o to v roce 1984 pokusil a Harrison mu šel se seriálem z roku 2000 v patách, ani jedno dílo si však nevysloužilo kladné přijetí fanoušků a obě mají kolem 68 % na ČSFD. Přičemž první Villeneuveova Duna má 82 % a druhý díl je v tuto chvíli dokonce na 92 procentech.

Duna, pouštní planeta

Villeneuve se pokusil do vyprávění poznámky princezny Irulán (Florence Pugh), které provází původní Herbertovu knihu, vložit nenásilně, aniž by působila jako vypravěč. A tak diktuje záznamy, přísedí otci – císaři a setkává se s Bene Gesserit. Její role je ve filmu nicméně malá, protože hlavní děj se soustřeďuje na Paula (Timothée Chalamet) a jeho soužití s Fremeny.

Mezi těmi se, za přispění Stilgara (Javier Bardem) a Paulovy matky Jessicy (Rebecca Ferguson), začne šířit zvěst, že Paul je vyvolený, Mahdi, Lisan al-Gaib, Kwisatz Haderach. Ten se tomu prve snaží bránit, protože ve svých čím dál častějších vidinách spatřuje hromady mrtvol, které mají vzniknout právě díky jeho jednání. Navíc se chce věnovat spíše své partnerce Chani (Zendaya). Ale čím déle Harkonneni, kteří dostali Arrakis znovu na starost, útočí na Fremeny a dále těží koření, tím více si uvědomuje, že jeho cesta je nevyhnutelná…

„Podceňuješ mé saudakary.“ „Podceňuješ sílu víry.“ 

Císař Shaddam IV vs princezna Irulán

Pokud bych měla vypíchnout, co bylo na Duna: Část druhá nejlepší, aniž bych popisovala celý film, bylo by to tyto části:

• fremenské čerpání vody z mrtvol: působilo naturalisticky, až znepokojivě;
• Síč Tabr: jeho vizuál, umístění, to vše bylo nesmírně působivé. Síč mi připadal ohromný a zároveň stísněný, tedy přesně takový, jaký by měl být;
• přerod Jessicy ve Ctihodnou matku: jeden z nejnapínavějších momentů knihy zahrála Rebecca Ferguson přímo neskutečně – bolest a strach o nenarozenou dceru z ní přímo čišely. A zároveň i šok ostatních matek z toho, že se rituálu zúčastnila těhotná žena, byl skvěle zahraný i natočený;
• černobílý filtr na Giedi Prime: narozeninový souboj Feyd-Rauthy s přeživšími Atreidy díky tomu připomínal starý záznam, jako by z archivu Třetí říše vypadl;
• střih a Paulovy vidiny: právě Paulovy vidiny, prolévající se dějem, mi dopředu dělaly vrásky na čele, protože jsem se bála, jak budou zpracované. Nakonec jsou natočené tak, že zapadají do filmu, aniž by musely být nutně označené či vytyčené a zároveň je divákovi naprosto jasné, že se jedná o vidinu. Za mě práce par excellence;
• červi: ať už „krocení“ červa (ten písek, jak při té rychlosti lítal – také vám předtím nikdy nedošlo, jak je Paul v Lynchově verzi na červovi statický?) či jejich využívání k hromadné přepravě, Šaj-Hulúdi jsou skvěle – a děsivě – naanimovaní. A to nemluvím o jejich použití v bitvě…

Herecké žně

Co si budeme povídat, herecké žně to byly již v prvním díle a zde zdárně pokračují. Kromě hlavních představitelů, které jsem tu již zmínila, ovšem musím vypíchnout Harkonnenskou stranu barikády.

Pokud vám v některých částech přijde děsivý Dave Bautista jako Glossu Rabban Harkonnen – a že takové tam rozhodně jsou, počkejte, až se na scénu dostane Feuyd-Rautha Harkonnen s tváří Austina Butlera. Nebudu lhát, z jeho vystupování jsem měla doslova husí kůži a nejednou mi z něj přeběhl mráz na zádech. Butler se role psychopatického synovce barona Harkonnena chopil tak, jak to asi nikdo nečekal. A obzvláště ne ti, kdo ho znají z Disney Channel. Byl znepokojivý, odpudivý, krutý. Za mě bylo jeho obsazení trefou do černého a popravdě, moc bych mu za jeho výkon přála Oscara za vedlejší roli.

Timothée se Zendayou hráli skvěle jako vždy, chemie mezi nimi fungovala, i když jejich romance nedostala moc prostou. Zejména ale musím vypíchnout to, jak se Chalamet popral s Paulovou přeměnou ve vyvoleného. I souboj mezi Paulem a Feyd-Rauthou byl napínavý, a fungoval na mě více, než ve verzi z 80. let.

U koho byla škoda, že nedostal víc prostoru, byla talentovaná Florence Pugh jako Irulán, protože role jí neskutečně sedla. Ale dalo se to čekat, princezna nemá v knize moc prostoru. Takže o to víc doufám, že se opravdu natočí třetí díl, protože jí chci vidět víc… a s ní i Anyu Taylor-Joy. Proč tu, když ani nebyla uvedena v titulcích? Nu, na to se budete na Duna: Část druhá muset podívat sami…

Spasitel Duny?

Má Duna: Část druhá nějaké mínusy? Nu, i zde se nějaké najdou. Ať se již jedná o Chani, která na konci uteče do pouště, nebo o to, že film trochu působí, jako by Paul byl u Fremenů jen pár týdnů… I konec barona Harkonnena je trochu pozměněn, i když to vlastně ničemu nevadí. A když se nad tím zamyslím, celý konec je trochu uspěchaný: jako by jedna bitva a jeden souboj byly dost. A mimo jiné, stále nepadla žádná zmínka o Kosmické gildě…

Kazí to ale dojem z filmu? Absolutně ne. Duna je zkrátka složitý materiál na čtení, natož na natočení. Villeneuve se navíc snažil film natočit tak, aby vše vyvrcholilo ve třetí části, která má obsahovat děj navazující knihy, Spasitele Duny. Vzhledem k tomu, jaký úspěch má dvojka v kinech, se o to, že by se nenatočila, vůbec nebojím.

Pokud to mám shrnout, tak Duna: Část druhá je perfektně odvedený kus práce. Pokud vám někdy někdo řekne, že něco nejde, řekněte mu, ať se na tohle dílo podívá. Protože očividně, když se chce, jde vše. Bum bum bum.

„Svatá válka začíná.“

Jessica