Nový starý Indiana Jones švihá bičem, co mu síly stačí

Papadapá, papadá, papadapá, papadá-dá-dá! Kdo by neznal tuhle legendární melodii, kterou jako vyzvánění přehrály i ty nejstarší mobilní telefony? Profesor Henry Jones Jr., ve světe proslavený zejména jako dobrodružný archeolog Indiana Jones, je fenoménem. Komu by snad nestačily filmy, může sáhnout po rozličných komiksech nebo po počítačových hrách. Na stříbrném plátně se tváří v tvář ocitl arše úmluvy (pravda, se zavřenýma očima), posvátnému kameni v sídle sekty Thuggů, svatému grálu a mimozemské křišťálové lebce. A nyní se vřítil do kin znovu, již popáté, a tentokrát ho čekají hrátky s časem.

Indiana Jones vždy patřil mezi béčkové filmy, ale odtud právě pramenila jejich zábavnost. Komu by se nelíbily honičky v cizokrajných jeskyních či džunglích, tajemní, rafinované záporáci (zpravidla nacisté nebo komunisté), řešení šifer a hádanek, macho hláškující hrdina a v případě pánské části populace i pohled na pěkné dámy v nesnázích. Indy nakonec získal vlastní rodinu a vypadalo to, že se dočkal svého šťastného konce. Co si na něj tedy přichystali v Nástroji osudu?

Pozor, v NASA sedí zrádce!

Píše se rok 1969. Člověk právě přistál na Měsíci. A Henry (Harrison Ford,) nám zestárl a je na čase, aby odešel do zasloužené penze, a to i v rámci jeho učitelské praxe. Je zlomený, osamělý, stařecky nabručený a už nemá moc pro co žít. A přesně v ten moment ho navštíví jeho kmotřenka Helena (Phoebe Waller-Bridge), dcera jeho přítele Basila Shawa. Připomene mu strojek z Antikythéry, jehož polovinu Jones se Shawem během druhé světové války získali, a jehož zkoumáním Basil zešílel. Helena po něm prahne, aby jej mohla zpeněžit, a není jediná: na stopě je mu i bývalý nacistický, nyní NASA vědec, Jürgen Voller (Mads Mikkelsen), který věří, že díky strojku bude moci cestovat časem. A jak už to tak bývá, nemá s ním žádné čisté úmysly…

První, co musím vypíchnout je, že Indiana Jones a nástroj osudu je o moc lepší než předchozí díl. Křišťálová lebka byla moc na sílu, a až na správně béčkové „splavení“ vodopádů je docela zapomenutelná. Nástroj osudu je o dost zábavnější, plný akce a hlášek. Zejména se mi líbila první půlhodina, která se odehrává v minulosti, a digitálně omlazený Harrison Ford tam pobíhá po vlaku plném nácků a pere se o holý život.

To je druhá věc, a svým způsobem dost smutná: CGI tady válí. Kdybych nevěděla, že jde o nový film, myslela bych si na jeho začátku, že jde o kousek z Fordova mládí. Jeho tvář je omlazena vážně skvěle. Jistě, narazila jsem na názor, že k té tváři nesedí Fordův starší hlas a že místy je vidět, kde tu roli opravdu hrál on, podle jeho stařeckých pohybů, ale dle mého se jedná o zbytečné nářky. Celkově mi veškeré efekty přišly skvělé, a to především ve srovnání s posledními blockbustery (dívám se tvým směrem, Flashi).

Čeho bylo trochu moc, bylo honiček: pokud dobře počítám, odehrály se na celkem čtyřech kontinentech. A to na koni, v autě, v tuk toku, na lodi… klidně jich mohlo být méně, ale zase mi alespoň udržely pozornost až do konce. A třeba scéna s Jonesem a žvýkačkou byla geniální.

Staré i nové tváře

Harrison Ford už má svá nejlepší léta za sebou, role Indiany Jonese mu ale pořád sedí jako ulitá. Hláškuje co může, a místy si ve filmu posteskne, že nemládne. Svou poslední štaci jako Indiana – a že je jistě poslední – si náramně užil.

Phoebe Waller-Bridge jako Helena Shaw mu zdatně sekunduje. Naštěstí není klasickou Mary Sue, kterou mohla být podobně jako Rey ze Star Wars. Má své vlastní pohnutky, vlastní minulost… a vlastní problémy, které jí při pátrání po strojku dost znepříjemní život. Phoebe je navíc sympatická a působí jako divoká dobrodružka. Což se v této filmové řadě vždycky hodí.

Pokud by byl nezajímavý záporák, mohlo by to poslat celý film do věčných lovišť, ale už když bylo ohlášeno, že jeho představitelem bude Mads Mikkelsen, bylo jasné, že to bude terno. A je. Mads jako Voller střídá několik poloh, někdy by s ním člověk až soucítil, někdy z něj jde strach. A jeho touha po strojku je dobře odůvodnitelná.

Kromě nich se v Nástroji osudu objeví i více známých tváří: za zmínku stojí John Rhys-Davies jako Sallah či Antonio Banderas jako Indyho přítel Renaldo.

Konec Indyho?

Indiana Jones a nástroj osudu je důstojným zakončením dobrodružství jednoho unaveného archeologa. Svižné vyprávění, které vás nenechá přemýšlet nad občasným nesmyslným počínáním hrdinů i padouchů, naprosto zapadá do schématu předchozích filmů. Nejde o nejlepší film roku, jsou tam nějaké nelogické momenty (vedlejší postavy zemřou po jednom zásahu kulkou, ale Indiana tak vydrží hodinu?), ale rozhodně je dobrý a stojí za návštěvu kina.

Každopádně: jedná se o posledního Indiana Jonese? Ano. Tedy, doufejme.

A zopakujte si doma Archimédův zákon, budete ho potřebovat!