Filmy & seriály

Královští strážci vesmíru – Ohsama sentai KING-OHGER

Na okraji vesmíru leží planeta Čikjů. Před 2000 lety zlé síly zvané Bugnarok zaútočily s cílem vymazat lidstvo. Pět statečných bojovníků spojilo síly jako Ohsama Sentai King-Ohger a za pomocí síly hmyzích bohů Shugods porazilo Bugnarok. Těchto pět bojovníků se následně se ujalo vládly nad Čikjů jako králové. Jenomže podle proroctví se Bugnarok vrátí. A ten den se blíží…

Godzilla, další Kaidžu a Ultraman

Při pohledu na náhled vás nejspíš napadlo: „To vypadá, jak Power Rangers…“ (Nebo Strážci vesmíru, pokud vám v 90. letech bylo 5 a sledovali jste ráno o víkendu televizi). Ano, cesta po původu Power Rangers nás zavede do Japonska, ale k tomu se dostaneme. Takže, od začátku…

Soudobá japonská kultura nezahrnuje jen anime, ale třeba právě i tokusacu (v anglickém přepisu tokusatsu). Tokusacu by dalo přeložit jako „zvláštní efekty“ resp. film se zvláštními efekty. Dal by se tak označit jakýkoliv film se zvláštními efekty (v dnešní době tedy jakýkoliv film). Ovšem když mluvíme o tokusacu filmech a seriálech, tak se tím většinou myslí relativně úzká skupina japonských filmů a seriálů, jak žánrově, tak způsobem triků a i specifickou poetikou.

Tokusacu show jsou známe svou specifickou formou praktických efektů. Zde snímek z natáčení Ultraman Ginga; Foto: Ko Sasaki

V roce 1954 dostala posádka rybářské lodi Daigo Fukurjů Maru silnou dávku ozáření z testů termonukleární bomby Castle Bravo na atolu Bikiny. Tento incident spolu se zkušenostmi z Hirošimy a Nagasaki vedl ke vzniku filmu Godzilla (Gojira). Godzilla patří pod japonské monster filmy, které označujeme Kaidžu éga. Jeden z charakteristických prvků Godzilly byl způsob, jakým ji filmaři vytvořili. Klasická stop-motion animace byla drahá a časově náročná. Mnohem levnější se ukázala „suitanimace„, kdy Godzilu zvárnil herec Haruo Nakadžima v gumovém obleku (který vážil 100 kg!). Tento způsob se ukázal jako vysoce efektivní a nenákladný, což studiu Toho umožnilo vydávat i dva Godzilla filmy ročně (nemluvě o dalších Kaidžu filmech).

Haruo Nakadžima vedle svého kostýmu; Foto: Toho

Tento způsob animace, i když se jeví dlouho zastaralý, s Godzillí sérií vydržel až do filmu Šin Godzilla vydaného v roce 2016 a v japonské televizní tvorbě se drží do dnes. Suitanimace je jeden z charakteristických znalů tokusacu filmů.

Godzilla odstartovala boom kaidžu filmů v 50. letech, což byla první vlna tokusacu. Druhá přišla v 70. letech s žánrem „henšin heroes„.

Na vlnu kaidžu éga naskočil Eidži Tsuburaja v roce 1966 se sérií Ultra Q. Po vzoru Krajních mezí nebo Černého zrcadla šlo o antologii, kde jsou jednotlivé příběhy spojené tématem. Série byla populární, proto byl Tsuburaja požádán, jestli by na ni nenavázal. Ultra Q se ještě neskončil a už se začalo pracovat na navazující sérii Ultraman. Přiběh o členovi Výzkumné jednotky obdařeného schopností se proměnit na Ultramana – superhrdinu s možností se zvětšit – se stal fenoménem. Dodnes se dočkal nespočtu pokračování (mnohé z nich uveřejnilo Tsuburaya production na svém youtubovém kanálu) včetně anime na Netflixu, které přímo navazuje na první sérii (původní Ultraman zde figuruje jako otec a je v roli mentora hlavního hrdiny).

Právě schopnost proměnit se je klíčová. Oním superhrdinou může být každý. Superschopnosti jsou jen nástroj. Co tvoří hrdinu jsou charakterové vlastnosti člověka. Samotnou proměnu nazývají Japonci „henšin“ a často i jde o pokřik lidí k nastartování proměny. Tuto proměnu můžeme vnímat jako metamorfózu u hmyzu (tato spojitost je důležitá, mnoho henšin hrdinů má hmyzí tématiku) a ve světě zvláštních efektů pro ni existuje ještě jedno slovo – morphing. Ano, už se tam blížíme!

Kamen Rider, Super Sentai a Spiderman

Samozřejmě úspěch Ultramana zdvihl vlnu zájmu u konkurence o vlastní tokusacu show. Studio Toei oslovilo Šótará Išinomoriho, autora mnoha mang a veterána průmyslu, jestli by jim nevymyslel vlastní tokusacu sérii.

Šótaro Išinomori přišel s příběhem Takešiho Honga, mladého studenta se zálibou v motorkách, kterého unesla tajemná organizace Shocker se záluskem na ovládnutí světa. Ta za pomocí implantátů a vymývání muzků si tvoří armádu kyborgů – supervojáků. U Takešiho k vymytí mozku ale nedojde, a tak jako sarančí kyborg – Kamen Rider bojuje za spravedlnost.

Původní Kamen Rider se dočkal krom mnoha pokračování také dvou filmových remaků. Naposled v režii Hideakiho Anna, tvůrce Neon Genesis Evangelion; Foto: Toei

Kamen Rider byl úspěch, ale měl jeden problém – byl jen jeden, maximálně dva (pravda, v pozdějších sériích tenhle počet různě kolísal a v některých sériích jich bylo i 18). A jeho dalším ikonickým prvkem byl transformační pás a motorka. To v reálu znamená, že nemáte moc širokou škálu hraček, které můžete prodávat dětem.

Studio Toei přišlo znovu za Išinomorim, jestli by nevymyslel další sérii, tentokrát ale týmovku. Išinomori přišel s pěti strážci bojujícími proti zlé organizaci Black Cross, kterou vede Black Cross Fuhrer. Po pár sezónách ale sledovanost nebyla zrovna ideální. Toei se poohlíželo po něčem, čím by koncept týmovky henšin hrdinů oživila.

Japonské pojetí Spidermana zahrnovalo létající základnu schopnou se přetransformovat na robota; Foto: Toei

Studio nakonec nemuselo chodit daleko. V televizi běžel velice úspěšný příběh mladíka Takuji Jamašira, který se po obdržení séra z planety Spider stal samozvaným vyslancem pekla – Spidermanem. Tahle spolupráce mezi studiem Toei a Marvelem se od komiksu značně odlišovala. Spiderman měl svoji formuli, ale hlavně obřího leopardího mecha – Leopardona. Jop, japonský Spiderman je celkem wild.

A to bylo ono. Další super sentai série – už s obřím robotem – zaznamenala úspěch.

Stan Lee a Haim Saban

Stan Lee byl japonským zpracováním Spidermana nadšen a snažil se dostat Super sentai na americké televizní kanály. Ale nikdo neměl zájem o směšně vypadající japonskou podivnost. Naštěstí tu byl další člověk, kterého Super Sentai okouzlili – producent Haim Saban. Trvalo mu ale řadu let, než se mu tento žánr podařilo protlačit na americké obrazovky. Bylo potřeba zdrojový materiál poameričtit. Zrodili se tak Mighty Morphin Power Rangers – Strážci vesmíru.

Super Sentai se podařilo dostat se na americké obrazovky až se sérií Kyoryu Sentai Zyuranger pod názvem Mighty Morphin Power Rangers, u nás jako Strážci vesmíru; Foto: Toei/Saban

Z japonské show se použily bojové scény a k nim se natočily scény s americkými herci. Samotné množství originální stopáže je hodně kolisavé a liší se sérii od série. Například poslední série Cosmic Fury (která je ke zhlédnutí na Netflixu) používá z japonské show pouze záběry mechů a dokonce i kostýmy strážců jsou originální design.

Samotný proces adaptace a výroby Power Rangers je dost zajímavý a vydá na samostatný článek. Tak snad v budoucnu. Cestě Super sentai z Japonska do Ameriky se věnuje i jedna epizoda dokumentu Hračky našeho dětství (taktéž dostupná na Netflixu).

47. série Super Sentai

Super sentai franšíza existuje již téměř 50 let a za tu dobu prošla mnoha proměnami. Největší změnou (i když ne viditelnou na první pohled) byl přesun z odpoledního vysílání na nedělní ranní, čím se i pozměnilo pojetí, kdy se z rodinné cílovky zaměřila přímo na děti. Žánrově ji můžeme zařadit mezi šóneny, konkrétně kombinace henšin hrdinů a mechy. Přesto všechno si zachovála značka velmi podobnou poetiku danou způsobem natáčení.

Foto: Tv Asahi, Toei

Z tohoto pohledu se tak 47. série s názvem Ohsama Sentai King-Ohger jeví jako velký krok bokem. Ve velké míře využívá CGI, natáčela se před zeleným plátnem a za použití stagecraftu – místo zeleného plátna se používají LED obrazovky; tímto způsobem se natáčel Mandalorian nebo poslední Marvelovky. Zároveň se udělal úkrok z čistě epizodického „monster of the week“ vyprávění na víc souvislé, kde celkový dějový oblouk není jen v pozadí, kdy se čeká na bossfight s šéfem frakce, se kterou zrovna daný super sentai tým bojuje.

Uff, po tomhle historickém exkurzu s odbočkou do Ameriky se konečně vrhneme na samotný seriál.

Čikjů, svět na kraji vesmíru

Foto: Tv Asahi, Toei

Čikjů je svět rozdělen na 5 království. Každé království je specializuje na jednu věc a každé království má svého krále, který zároveň funguje jako strážce s obrovskou mocí a velkým hmyzím bohem Shugodem. Jenomže je tu hrozba Bugnaroku a jedním řešením je aliance. Problém je, že všichni vladaři jsou silná individua, která přece nepotřebují spolupracovat s ostatními, maximálně kdyby tomu veleli. A ještě je tu mladý kluk, který je zhrozen reakcí svého krále na krizi a prohlásí se za Zlého krále s cílem získat království.

Králové a strážci Čikjů

Tím se dostáváme k prvnímu velkému kladu série a to jsou postavy. Nejdřív si je představme:

Mladý aspirant na krále Gira; Foto: Tv Asahi, Toei

Gira Husty (Taisei Sakai), Kuwagata Ohger – mladík ze sirotčince, který chce pomáhat druhým. Když je zhrozen laxní reakcí svého krále Racklese, prohlásí se za Zlého krále a převezme Racklesovo místo. Všechny šokuje i tím, že je schopný komunikovat s Shugody a zformovat je do King-Ohgera. Velkou část času musí strávit v ilegalitě, kdy pomáhá ostatním králům, které zajmul svou komunikací se Schugody, ale ti se k němu jakožto hledanému uprchlíkovi nesmí hlásit. Často, pro vlastní povzbuzení, se projevuje „záporáckým“ smíchem. Jenomže být králem není jen tak a Gira musí do této role dospět.

„Prezident“ Yanma se vypracoval ode dna, aby mohl řítit Nkosopu; Foto: Tv Asahi, Toei

Yanma Gast (Aoto Watabane), Tombo Ohger – „prezident“ Nkosopy, cyberpunkového království specializovaného na technologie. Elitní hacker, který se dostal z trosek zničené Nkosopy až na vrchol. Být na vrcholu, onen „Apex“, u něj hraničí až s posedlostí. Pomohl zprovoznit Shugody pro jednotlivé krále. I přes značnou aroganci vnímá své poddané jako sobě rovné a těší se u nich respektu, i proto, že začínal tam, kde oni.

Královna Hymeno má slabost pro všechno krásné; Foto: Tv Asahi, Toei

Hymeno Ran (Erica Murakami), Kamakiri Ohger – královna Išabany. Chce mít všechno krásné. Dost výrazné je i její sobectví. I přes něj ale pomáhá lidem a stará se o své poddané. Ale jak sama říká, činí tak právě z vlastního sobectví, chce totiž, aby se ostatní měli dobře, aby její království bylo krásné. Značně ji poznamenala smrt vlastních rodičů při celosvětové katastrofě zvané Boží hněv. Musela tak usednout na trůn už v ranném věku. Království Išabana se specializuje na medicínu a Hymeno exceluje jako nejlepší lékař v království.

I když se to nezdá, tak pod Ritinou chladnou slupkou se skrývá otaku; Foto: Tv Asahi, Toei

Rita Kaniska (Yuzuki Hirakawa), Papillon Ohger – vládkyně Gokkanu a také soudce světa Čikjů. Vládne ledovému království, které funguje jako hlavní soud a trestanecká kolonie. Rita se moc emočně neprojevuje, až na občasné výkřiky frustrace. Kvůli své úloze soudce se drží dál od ostatních, aby zůstala nezaujatá. Osamocení této úlohy umocňuje mráz Gokkanu. Její zálibou je dětská kreslená show Moffun a já, od které má celou sbírku merche a občas si za zamčenými dveřmi „povídá“ s obřím plyšovým Moffunem.

S Kaguragiho loajalitou raději nepočítejte; Foto: Tv Asahi, Toei

Kaguragi Dybowski (So Kaku), Hachi Ohger – král Tófu, království hojnosti živící celé Čikjů a divoká karta Ohsama Sentai King-Ohger. Na trůn se dostal při nepokojích. Původně byl rolník. Kaguragi se nebojí ušpinit si ruce jak v metaforickém, tak v doslovném významu, a pro dobro své země udělá cokoliv. Vztahy s ním to činí celkem problematické, protože nemá problém kohokoliv zradit, včetně sebe.

Napůl člověk, napůl bugnarok, Jeramie vás vás okouzlí; Foto: Tv Asahi, Toei

Jeramie Brasieri (Ikeda Masaši), Spider Kumonos – 6. strážce; potomek člověka a bugnaroka. Sní o ukončení války a harmonickém soužití mezi lidmi a bugnaroky. Je mu 2000 let. Libuje si ve vyprávění, stvořil původní legendy Čikjů. Velmi teatrálně vystupuje, klade velký důraz na čtení mezi řádky a občas hovoří v hádankách. Občas na to dojede z důvodu neporozumění. Zároveň funguje jako vypravěč samotného seriálu.

Nechci tady moc spoilerovat, i když se tomu tady nevyhnu, ale pokusím se. Postavy se můžou na první pohled jevit jednoduché a jednorozměrné, ale zdání klame. Postupem času se odhalují další vrstvy a rozměry postav, motivace a důvod jejich jednání. Zároveň se rozšiřuje dynamika vztahů mezi jednotlivými vladaři. Oblíbil jsem si prakticky všechny postavy, které mají větší prostor, i když mi z počatku třeba takový Gira nesedl a svým hraným záporactvím byl spíš otravný. Ale i tohle se vyvinulo, stejně jako ten charakter a onen záporacký smích má jiný význam na začátku seriálu a na konci. A to je skvělé.

Zároveň jsou herci skvěle vybraní. Zvládají jak teatrálější polohy připomínající anime (hlavně v lehčích a humorných momentech), tak i jemné hraní při zpracovávání emocí, třeba jen drobnou změnou výrazu ve tváři. So Kaku vyniká, jelikož oproti ostatním postavám je jeho postava ztvárněná jak z divadla Kabuki (v rámci humoru je navíc často doprovázen právě zvukovými efekty z divadla Kabuki). Tímto hraním maskuje skutečné Kaguragiho motivy. Vyzdvihnout ještě musím Yuzuki Hirakawu, která si často musí k hraní vystačit pouze se čtvrtinou obličeje. A Ikeda Masaši je jako Jeramie jednoduše okouzlující.

Osobně jsem si vypěstoval crush na Hymeno Ran a podlehl jsem i osobnímu kouzlu Jeramieho. Ano, vytvářet si waifu/husbando ze smyšlených postav vás nepřejde ani s věkem.

Legendy Čikjů

Jak už jsem zmínil výše, tahle série je oproti zbytku Super Sentai odlišná více souvislým vyprávěním. Epizody často začínají v okamžiku, kdy končí předchozí a třeba finále ze tří epizod působí jako film, který byl pouze rozstřihán. Samozřejmě epizody mají i svůj „mini příběh“. Z těchto důvodů zmizelo dost tropů dané konceptem „monster of the week„. Neděje se tak, to co ve všech jiných super sentai, kdy je každá porážka záporáka dané epizody následována jeho zvětšením, kdy pak Sentai povolá mechy a následně ho podruhé porazí. Souboje obřích monster a mechů tu stále jsou, ale v mnohem menší míře. A poslední mecha souboj svými rozměry překonává i Tengen toppa Gurren Lagann. Kdo viděl, ví.

Samozřejmě i tady zůstavají praktické efekty a obří mechy; Foto: Tv Asahi, Toei

Oproti jiným sériím je King-Ohger méně humorný, ale i tak tu humor stále je. Jen je třeba upozornit, že je poněkud specifický. Není to sice na úrovní Jojova bizarního dobrodružství jako třeba starší Resša Sentai ToQger, ale pro neznalého diváka japonské komedie může působit zvláštně. Občas je značně slapstick, u Kaguragiho ještě doprovázen projevy divadla Kabuki, a hlavně může působit trochu nepatřičně. Podobně jako Korejci, nemají Japonci problém prokládat seriózni drama komediálními momenty. Ale není to jako třeba u MCU, které je jemně dramatické a jemně komediální, takže se trochu zasmějete a trochu jste napjatí, ale tady se jede oscilátor, kdy se hlasitě smějete, následně jste dojatí, abyste za chvíli seděli přibití do židle a čekali, co se stane.

Když potrolíš božkou entitu, která by mohla zničit tvoji planetu jedním lusknutím… ; Foto: Tv Asahi, Toei

Za scénářem stojí Minato Takano. Tento scénarista předtím psal pár epizod do sesterské show Kamen Rider a tohle je poprvé, kdy figuruje jako hlavní scénárista. Díky tomu je seriál konzistentní, což je u souvislého vyprávění žádoucí. Minato Takano se s KIng-Ohgerem neskutečně předvedl a jsem zvědavý, na čem dál bude pracovat. Jak by řekl Shiv Palpatine: „We Will Watch Your Career With Great Interest„.

Největší slabinou seriálu je asi samotný rozjezd. Značně se zlepší s příchodem Jeramie a naplno se ukáže s novými záporáky, kdy pozmění žánr na kosmický horror. A poslední šestina seriálu je neskutečný náhul, který ve vás ještě dlouho zůstane.

I když se tak nemusí jevit, tak Kosmický král a jeho šašci jsou hrozba jak z Lovecraftovského hororu; Foto: Tv Asahi, Toei

I přes svou cílovku se Minato nebojí přitlačit na pilu a přijít s tématy, které bych u dětské show nečekal. Jako epizoda zaměřená na Hymeno a Jeramieho, kdy ona si přeje vymýtit smrt a on je nesmrtelný. Epizoda má silné momenty, třeba když Jeramie učí Bugnaroky pohřbívat své padlé a učit si vážit života. Celá epizoda se motá kolem nesmrtelnosti, úlohy smrti, pomíjivosti krásy a krásy pomíjivosti. Znovu, na dětskou show je tohle velice překvapivé.

Rozjímání nad pomíjivosti krásy a kráse pomíjivosti. Včetně tohohle seriálu; Foto: Tv Asahi, Toei

Ztvárnění Čikjů

Série oproti svým předchůdcům využívá ve značné míře počítačové triky. Ale milovníci klasiky se nemusí bát, pořád se tu rubou lidi v gumových kostýmech v modelu krajiny. Bohužel, zrovna triky jsou trochu slabinou. Přece jen jde o rozsáhlou show se zlomkovým rozpočtem oproti takovým marvelovkám (kde teda kolikrát ani vysoký budget nestačil na dobré triky, protože špatné produkční rozhodnutí vám nespasí skupina mizerně placených, přepracovaných trikařů, že). Trackování greenscreenu občas nesedí, klíčování místy působí mimo a asi největší problém byl při střihu, kdy souboj začne třeba v interiéru s CGI a pak se střihne ven, kde už se točí ve skutečném prostředí. Tyto přechody jsou značně násilné a nenavazují na sebe dobře.

Co ovšem pochválím, je celkové vizuální pojetí. Díky virtuálním setům jsou jednotlivá království rozmanitá a mají svou osobitost. Navíc i díky specifickému nasvětlení (pro lepší klíčování) a přidaným vizuálním trikům – třeba pro švih meče – občas máte pocit, že sledujete hrané anime. Tohle je mezi tokusacu fanoušky poněkud kontroverzní (nemají většinou anime rádi).

Některé momenty jako by přímo vypadli z anime; Foto: Tv Asahi, Toei

Neočekávejte žádnou vysokou filmařinu. Tady se musí vyprodukovat 50 epizod ročně. I přes to ale dokáže seriál překvapit nějakým neobvyklým záběrováním nebo kompozicí. Když si tvůrci osahali počítačové triky, tak je dokážou občas využít pro záběr, který by nebyl normálně možný (jako třeba vynucená perspektiva; běžná technika v animovaných filmech) nebo by byl neskutečně obtížný či vyžadoval speciální vybavení jako „split diopter„.

I monstrum může být váš přítel; Foto: Tv Asahi, Toei

Stejně jako v anime je i u Super Sentai výrazným prvkem soundtrack. Ten je velice povedený. Nejenom opening, ale i OST. Dalším výrazným prvkem soundtracku bývají vložené skladby. Takže občas je scéna proložená nějakou pořádnou vypalovačkou.

Legendy Čikjů

Největším problémem seriálu pro mě jako fanouška tokusacu a super sentai je: „Překoná to nějaká další série?“ Protože jde opravdu o velice intenzivní zážitek. Seriál se nebojí do vás šít emoce naplno. Budete se dojímat, budete se smát, budete sedět jako přibití.

Momenty jako zformování God King-Ohgera nebo finále jak z Avengers Endgame jsou neskutečně silné, dobře budované a velkolepé.

Finále jak z Avengers Endgame, jen s míň vyblitými barvami; Foto: Tv Asahi, Toei

Nebo třeba moment, kdy Rita a Kaguragi spolupracují, aby za pomocí svých schopností porazili jednoho ze záporáků. Díky téhle spolupráci tak neutrpí „zpětným rázem svých schopností“, to je prostříháno flashbacky, kdy dojdou k uvědomění a podpoří své přátelé a vše to doprovází ta nejlepší japonská vypalovačka od dob Brave Heart z Digimonů.

Ohsama sentai King-Ohger disponuje i skvělým soundtrackem. Takové vypalovačky hráli snad jen v Digimonech

Ještě dlouho bych se tu mohl rozplývat nad seriálem samotným, ale myslím, že už stačilo. Jde o úžasné dílo, které určitě mnohem víc než jen 50 x 25 minutová reklama na hračky. Tohle obsahuje všechno, co od fantaskního dobrodružství očekávám a co mi tak strašně chybí například v českých pohádkách (povinně bych to pouštěl tvůrcům vánočních pohádek na ČT).

NázevOhsama Sentai King-Ohger
Originální název王様戦隊キングオージャー ; Ósama Sentai Kingu-Ódža
Délka50 x 25 minut
StudioToei, TV Asashi
ScénářMinato Takano
RežieKazuja Kamihorjuči
Hodnocení agregátních portálů
MyDramaList.net8,2
imdb.com8,6
Je čas se rozloučit Královskými strážci. Budou mi chybět; Foto: Tv Asashi, Toei
Filmový nadšenec se slabostí pro asijskou tvorbu. Anilist: https://anilist.co/user/4thPretender/ MyDramalist: https://mydramalist.com/profile/4th_Predenter

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *