V Herní Historii #2 se podíváme na veselou adventuru The Neverhood. Ta by si dle mého názoru zasloužila mnohem více pozornosti než se jí dostává. I po letech vypadá dobře a to hlavně díky své specifické grafice. Tohle vcelku unikátní dílko vyšlo jak na Microsoft Windows v severní Americe a v Evropě, tak i na Playstation v Japonsku.
Hliněná historie
S nápadem vytvořit hliněnou hru přišel Doug TenNapel už v roce 1988, kdy vytvořil zhruba 17 hliněných struktur. Nelíbilo se mu ale jak tenkrát bylo vedeno studio Shiny Entertaiment, kde v tu chvíli pracoval. Tak v roce 1995 odešel a svou hlínu si vzal s sebou. Hned dva týdny po svém odchodu už na E3 představuje svou novou společnost The Neverhood Inc, kterou tvořili hlavně lidé, kteří stáli za vznikem Earthworm Jima. V té době se také rozjíždělo studio Dreamworks Interactive Stevena Spielberga a hledalo nové a netradiční náměty. TenNapel za nimi přišel s návrhem hliněné hry a Spielberg mu na to kývl. The Neverhood Inc se dohodlo s Dreamworks a Microsoftem a hra se začala vyvíjet. Podle vývojářů bylo pro vytvoření modelů tenkrát použito kolem tří tun hlíny. Poprvé ukázali Neverhood veřejnosti na E3 v roce 1996 a ten samý rok byla i vypuštěna do světa.
Sranda musí být
Neverhood spadá do žánru tzv. Point and click adventur, neboli pro neangličtináře ,,ukaž a klikni“ adventur. Ve hře hrajete za Klaymena, doslova hliněného muže. Ten se tak ráno probudí na zemi a neví, kde a proč se tu vzal. Vaším prvním úkolem je vyjít z místnosti, což, jak se ukáže, není až tak jednoduché a dveře musíte doslova rozmlátit. Ani ve vedlejší místnosti to není o nic lepší, poněvadž tu na vás čeká hliněné monstrum podobné kříženci kytky a kraba. A tady se ukáže s jakou hrou máte co dočinění. Abyste se dostali dál, musíte zapojit svůj mozek. Celá hra je vlastně série puzzlů a hádanek prodchnutá humorem, někdy možná trochu dětinským.
Na záčátku ví vaše postava, Klaymen, totéž co vy – tedy nic. Ráda bych vám tu povyprávěla o příběhu, ale tím bych vás okradla o velkou část hry. Protože objevováním herního světa zároveň objevujete i celý příběh, a to často skrze velmi vtipné momenty. Hra také chytře pracuje s faktem, že celé prostředí včetně Klaymena je z plastelíny. A tak se občas dostanete dál prostě jen tak, že něco zdeformujete či přetvoříte. Celou atmosféru krásně doplňuje hudba, která skvěle vystihuje celé ladění hry. A pokud na vás někdy padne špatná nálada, doporučuji si ji pustit na její zlepšení. Hra se vás celou dobu snaží rozesmát. Ať už vtipnou scénkou, prostředím či hudbou, hlavní téma hry je prostě humor. Ale nenechte se tím zmást zároveň je to i adventura klasického typu. Tedy spousta puzzlů, které vám mnohdy na první pohled nebudou dávat smysl a náležitě vám potrápí mozkovnu.
Neverhood dnes?
Pokud vás hra zaujala a chtěli byste si jí zahrát i dnes jsou určité možnosti. Oproti Mariovi, kterého jsme probírali posledně, bohužel The Neverhood není tak masově dostupný. Jestli si chcete pořizovat originál, připravte se na placení celkem slušné sumy. Pokud máte štěstí občas se na ní dá narazit na Ebay za zhruba 1200 plus samozřejmě poštovné. Mnohem častěji ale narazíte na lidi, co prodávají nerozbalené kopie klidně i za 10 krát více. Na GOGu nyní můžete hlasovat, aby se jí ujali, avšak práva nyní vlastní EA. No uvidíme jestli jim je dokáže někdy prodat. No a pak je tu samozřejmě ten způsob, o kterém se ve slušné společnosti nemluví. Vy moc dobře víte o čem mluvím.
Vlastně pro ty z vás, co umí japonsky se tu naskýtá ještě jedna možnost. V roce 1998 vydali hru pro japonské publikum pod názvem Klaymen Klaymen: Neverhood no Nazo. Na britském Ebay se objevují celkem často a po jejich nákupu vás nečeká bankrot. Pro její spuštění ale potřebujete japonskou verzi PlayStationu 1 a televizi podporující NTSC-J.
Pokud se ke hře ale dokážete dostat, vřele doporučuji ji vyzkoušet. Je to unikátní zážitek, který vám málokterá hra dokáže poskytnout. Tak to byla Herni Historie #2 a příště mrkneme na ikonu PlayStation 1 Crash Bandicoot. Tak zase příště.
