Harry Potter: Mdloby na tebe! – Rychle taktizujte, zneškodněte soupeře a pomozte své koleji k vítězství

Vyhrožujte soupeřům a sbírejte body pro svou kolej. Harry Potter: Mdloby na tebe! nabízí plno řvaní, máchání hůlkami a překvapivě dost taktizování. Designer Ludovic Maublanc vymyslel úplně nový koncept, který chytře využívá kánonu Harryho Pottera a v jiném kontextu by ani nefungoval. Je ale tak jednoduchý a zábavný, že chytne i ty, kteří se do Bradavic nikdy podívat nechtěli.

V Mdloby na tebe se každý hráč chopí hůlky a vydá se reprezentovat svoji kolej v souboji čarodějů. Ti po sobě metají titulní kouzlo a hráč, který zůstane nezasažený získává body do kolejní pokladny. Taková je základní premisa, na kterou se ještě nabaluje plno dalších prvků. Je jich dost na to, aby nabídli více druhů strategií, ale naštěstí hru nekomplikují. Sice se pravidla můžou zdát ze začátku komplikované, člověk je ale pochopí do čtvrt hodiny. Krabice uvádí, že hra je od osmi let a i když jsme s tak malými dětmi hrát nezkoušeli, myslíme si, že to je adekvátní.

Prolhaní čarodějové

Důležitou součástí hry je blafování. Před každým tahem si hráč výběrem karty rozhodne, zde chce vykouzlit Mdloby, nebo nepovedené kouzlo. Karet s Mdlobami je totiž jen omezené množství. Jenže protihráč nikdy neví, jakou kouzelnou kartu si vyberete, takže když na něj míří hůlka, musí se rozhodnout, zda riskovat a doufat, že blafujete nebo se chránit kouzlem Protego. Jelikož na sebe míří všichni hráči najednou, nastávají stresové situace, kdy se v hlavě snažíte počítat soupeřovi karty a kalkulovat riziko, protože stačí jedna chyba a třebaže jste vedli, v mžiku se to změní. Jde trochu o náhodu, trochu o strategii. Nejen o tom, jak se bránit, ale i na koho (a jestli vůbec) útočit.

Otázkou je, jestli to celé nebude na osmiletého prcka moc, všechno to taktizování a blafování. Jenže to můžete nechat starším, mladší se bude bavit už jen mácháním hůlkou, křičením kouzel a vyhrožováním ostatním. Na každém si hra něco najde, chytne ho a nepustí. Nebudete chtít přestat.

S napřaženou hůlkou míříte na soupeře ze Zmijozelu. Ale celý Nebelvír zase míří na vás. Pokud vás trefí, může to být konečná. Jenže toho zmijozeláka třeba zneškodnit, jinak vyhraje celou hru. Risknete to? Tuto napínavou patovou situaci vyřeší Oblíbenec – určený hráč, který odpočítává akce ostatních. Na jeho povel všichni vykřiknou kouzlo a následně spočítají své ztráty. Jenže čím víc hraje lidí, tím víc přes sebe křičí, takže chvilku může trvat, než si hráči mezi sebou vysvětlí, kdo to vlastně schytal. Pomáhá k tomu pohyb hůlky, který má každé kouzlo specifické.

Hráči, kteří nebyli zasaženi nebo se nebránili Protegem si můžou vybrat jednu z devíti karet v hrací ploše. Zde nastupuje další strategický rozměr. To, že vítězí kolej s největším počtem bodů, je neměnný fakt. Jenže je hned několik způsobů, jak ty body získat.

Mnoho cest k úspěchu

První, ten nejvíc přímočarý, je sbírat kartičky s body a házet je do pokladnice vaší koleje. Pokladnice je výborný nápad, protože nejen je velmi uspokojující, házet do ní karty, taky má za důsledek to, že hráči si vlastně neuvědomují, kolik mají v dané situaci bodů. Ano, můžete si je počítat v hlavě, ale to trochu kazí zábavu.

Dále se zde objevují karty sympatií, za které můžete získat další body na konci hry. Počet bodů roste exponenciálně s počtem karet, které vlastníte. Za všech deset získáte tisíc bodů, což by vám hru zaručeně vyhrálo. Je tedy třeba zabránit, aby jich vaši soupeři měli víc než vy, výsledek by byl devastující.

Rovněž můžete sbírat karty s lektvary. Hráč, který získá nejvíc karet lektvarů, je Mistr lektvarů a dostane na konci stobodový bonus. Můžete ale získat i stobodový odpočet. Ten, kdo je zasažen kouzlem, dostane žeton. Kdo má nejvíc žetonů, stává se Opozdilcem. Vtipné je, že zatímco Mistr lektvarů může být jen jeden (a pokud je remíza v počtu lektvarů, tak jim není nikdo), Opozdilců může být i víc, pokud je remíza v počtu žetonů.

Způsobů, jak vyhrát je tady dost a nelze říct, že by některý z nich byl ten nejlepší. Lze říct to, že i když si myslíte, že máte hru v kapse a s přehledem vedete, stačí jedna kletba a hned můžete být poslední. Partie jsou ale krátké, do půl hodiny je konec, takže můžete hned vyzkoušet další taktiku. Rychle ale objevíte jednu výhodu, proti které se hraje velmi těžko. Bradavice totiž tradičně nadržují Nebelvíru.

Čtyřicet bodů pro Nebelvír!

Hra je pro čtyři až osm hráčů. Problém nastává, když hru hrajete v lichém počtu hráčů. V takovém případě je v Nebelvíru o jednoho hráče navíc. Takže o jeden další zdroj bodových příjmů. V takovém případě Nebelvírští obdrží jeden žeton navíc, ale jelikož ve hře je několik karet, kterých se mohou rychle zbavit, nelze to nazvat hendikepem.

Ostatní koleje mají tak hru velmi znepříjemněnou a prakticky se musí všechny tři spojit proti Nebelvíru, aby se mu bodově aspoň přiblížili. Zajímavé je, že v případě šesti a sedmi hráčů by neměl být do hry zapojený Havraspár, takže spolu soupeří jen tři koleje. Ale pokud by někomu chyběl, není problém se mezi hráči domluvit a vyloučit místo toho třeba ten Nebelvír.

Rozhodně je tedy nejlepší hrát hru ve čtyřech nebo osmi hráčích. Druhá možnost ale mnohým nebude znít realisticky. Sehnat dalších sedm kamarádů, a hlavně organizačně zařídit, aby se všichni sešli, může být nerealistický úkol. Někomu můžou dělat problém už ty čtyři. S tím, jak je hra přístupná pro děti, tak se rozhodně nabízí, že by se mohlo hrát v rodinném kruhu, bohužel mají v tomto případě tříčlenné rodiny smůlu.

Tohle zůstane doma v knihovně

Rychlé a rodinné hry jsou super, a ještě lepší jsou, když jsou k tomu všemu přenosné. Což ale není případ této obří krabice. Ta je až zbytečně moc velká, ani do kufru ji nenacpete… Sice slouží i jako schránka, do které házíte body, ale těžko lze nalézt pádný důvod, proč není alespoň poloviční, dokázal bych si ji představit i třetinovou. Tolik komponentů v ní uloženo není, nejvíce prostoru zabírají hůlky, a i toho není moc.

Hůlky ale určitě potěší, škoda že nejsou moc kvalitní, vlastně jsou jen odlité z levnějšího plastu. Rozhodně ale poslouží dobře a design mají pěkný. Velcí fanoušci Harryho Pottera navíc určitě mají nějaké vlastní hůlky, není problém hrát s nimi.

Oproti tomu zpracování herních karet je na výbornou. Příjemné na dotek, a díky parciálnímu laku a líbivému designu i na pohled. Jen pozor, je jich opravdu hodně, takže třeba dobře promíchat, hlavně pokud má člověk při uklízení zvyk, dávat stejné karty k sobě.

Karty, desky i pravidla jsou v českém vydání od Blackfire přeloženy tak, jak jsou čeští fandové zvyklí. Pravidla jsou dokonce i ve slovenštině. Zbytek hry je ale výlučně v češtině, tak si slovenští bratia budou muset zopakovat naše názvy kolejí.

Harry Potter: Mdloby na tebe! je rychlá a návyková hra, které se nebudete moc nabažit. Má své mouchy, na které je třeba brát ohled, ale originálnost je všechny kompenzuje. Možná až na ten počet hráčů. Pokud ale máte partu čtyř nebo osmi hráčů, čekají vás hodiny zábavy.

Děkujeme FYFT za poskytnutí deskovky za účelem recenze. Harry Potter: Mdloby na tebe! a další hry nejen z prostředí Harryho Pottera si můžete koupit zde.