Geniální (s)myšlenka – jak Japonsko ovládlo popkulturu

Geniální (s)myšlenka přináší příběh Japonska a jeho cesty na vrchol, co by krále popkultury. Většina z nás, co se narodila na přelomu 80. a 90. let vlastnila walkman či sbírala Pokémony. A jak bychom mohli zapomenout na snad nejznámější kočku světa – Hello Kitty. To vše vyslalo do světa právě Japonsko. A tato kniha vám popíše, jak k tomu vlastně došlo, že je Japonsko na vrcholu popkulturního řetězce.

Nejdříve hračky a pak válka

Kniha je rozdělena na dvě části. První z nich popisuje dobu, kdy Japonsko šplhalo vzhůru hlavně ekonomicky. Dostalo se přinejmenším na stejnou ne-li vyšší než mělo před válkou, než celá bublina praskla. Druhá část se zaměřuje na čím dál tím větší vliv Japonska na celosvětovou popkulturu. Na začátku je krátce popsaná situace Japonska před druhou světovou válkou. Tehdy mělo stabilní ekonomiku podpořenou vývozem hraček hlavně do USA a Evropy. Válka se na Japonsku hodně podepsala, během ní USA vybombardovala čtvrti řemeslníků, kteří vyráběli kovové součástky ve válce potřebné. Shořela tam většina hračkářských dílen, které Japonsko proslavilo.

Jelikož bylo Japonsko na straně poražených, okupovalo USA japonské území až do roku 1962, což zemi na stabilitě nepřidalo. Ale Japonci se tak snadno nevzdávají. Postupně přicházeli s novými výrobky, které vyrobili z toho, co bylo zrovna po ruce. Prvním z těchto výrobků byl tzv. Kosugeho džíp, vytvořený z plechovek odhozených americkými vojáky. Ten následně inspiroval další výrobce hraček k jejich vlastním modelům. Poté co se země vyhrabala z nejhorší krize, mohla se věnovat mnohem složitějším projektům, které nám přinesli karaoke, mangu a anime a walkmana. Na začátku 90. let ale bublina praskla a Japonsko začalo ekonomicky klesat. Zato jeho popkultuře se začalo dařit a rozšířila se do celého světa ve formě mangy, anime, Hello Kitty, videoher a vládne tam z velké části dodnes.

,,První známé moderní použití slova kawai se datuje k roku 1914. Právě tehdy podnikatelka jménem Tamaki Kishi, bývalá manželka a partnerka v podnikání známého popového umělce Yumejiko Takehisy, použila toto slovo na plakátu upozorňujícím na tokijský butik, který spolu rozběhli…“

Geníální (s)myšlenka s. 107

Jak se to celé čte?

Autor se v každé kapitole věnuje jinému fenoménu, které nám Japonsko předalo. Ať už je to karaoke či Pokémon, je vidět, že autor zvolenému tématu rozumí, nebo si přinejmenším dostatečně dobře nastudoval. Nebojí v tématu zabloudit hlouběji do minulosti či do japonských sociálních zvyklostí, aby lépe popsal události, které daly konkrétnímu fenoménu vzniknout. Kniha tak není jen zajímavým čtením o vzniku mnoha věcí, které denně používáme jako například emodži, ale i jistou menší sondou do japonské společnosti a života.

Je to rozhodně velmi zajímavé čtení, které napsáno čtivou formou. Kniha je i velmi dobře přeložena a je vidět, že překladatel má o popkultuře také slušný přehled. Geniální (s)myšlenka osloví zejména ty z vás, kteří se o Japonsko dlouhodobě zajímáte. Autor rozhodně ví o čem mluví a o Japonsku se dozvíte hromadu věcí, které jste do teď netušili.

Děkujeme Zoner Press za dodání recenzního výtisku. Koukněte na jejich stránky, kde je kniha a mnoho dalších k dostání.